Pokud jste zažili násilí nebo máte podezření, že se někdo stal obětí násilí, můžete kontaktovat policii přímo telefonicky. 112, ale je to nicméně povinnost V takových případech je vaší odpovědností kontaktovat ochranku dětí.
Můžete nahlásit zde na ochranu dítěte, pokud existuje důvodné podezření, že dítě žije v nepřijatelných výchovných podmínkách, je obtěžováno, zneužíváno nebo vážně ohrožuje své zdraví a vývoj.
Několik užitečných věcí, které je třeba mít na paměti, pokud dítě nahlásí násilí.
Co dělat:
- Věř dítěti
- Zajistěte bezpečnost svého dítěte
- Kontaktujte ochranku dětí
Je důležité:
- Dítě má pocit, že udělalo správnou věc, když příběh vyprávělo.
- Vysvětlete dítěti, že násilí není jeho chyba.
- Nezapomeňte, že vaše reakce je důležitá pro budoucí vyhlídky vašeho dítěte a pro to, jak se vyrovná s následky násilí.
Je povinností těch, kteří mají podezření na zneužívání dětí nebo o něm vědí, nahlásit to orgánům ochraně dětí.
Následující text je ze zákona o ochraně dětí č. 80/2002 Sb.
Kapitola IV. Povinnosti podávání zpráv a další povinnosti vůči orgánům ochrany dětí.
Článek 16 Povinnost veřejného oznámení.
Každý, kdo má důvod se domnívat, že dítě žije v nepřijatelných výchovných podmínkách, je obtěžováno nebo zneužíváno nebo vážně ohrožuje své zdraví a vývoj, je povinen to oznámit Výboru pro ochranu dětí.
Jinak má každý právo informovat Výbor pro ochranu dětí o jakémkoli případě, který by se ho mohl týkat.
Článek 17 Povinnost hlásit ty, kteří zasahují do dětí.
Každý, kdo se z titulu svého postavení a práce věnuje záležitostem dětí a v rámci své práce zjistí, že dítě žije v nepřijatelných výchovných podmínkách, je obtěžováno nebo zneužíváno, nebo že dítě vážně ohrožuje své zdraví a vývoj, je povinen o tom informovat Výbor pro ochranu dětí.
Zejména ředitelé mateřských škol, učitelé v mateřské škole, matky v denní péči, ředitelé škol, učitelé, kněží, lékaři, zubaři, porodní asistentky, zdravotní sestry, psychologové, sociální pracovníci, vývojoví terapeuti a osoby, které poskytují sociální služby nebo poradenství, jsou povinni v maximální možné míře sledovat chování, výchovu a prostředí dětí a informovat Výbor pro ochranu dětí, pokud lze předpokládat, že okolnosti dítěte odpovídají popisu v prvním odstavci.
Povinnost podat zprávu podle tohoto článku má přednost před ustanoveními zákona nebo etickými pravidly týkajícími se mlčenlivosti v příslušných profesích.
